Klíčová slova:

neslyšící člověk, slyšící člověk, tlumočník znakového jazyka, český jazyk, český znakový jazyk

Cíle:

Žáci se aktivně se zapojit do komunikace.
Žáci se učí třídit informace.
Žáci zjistí, že neslyšící a slyšící člověk se liší komunikačním prostředkem – jazykem, kterým komunikují.
Žáci dokážou vlastními slovy vysvětlit, v čem se jejich jazyky liší.
Žáci pochopí, kdo je tlumočník.
Žáci vlastními slovy dokážou vysvětlit, co tlumočník dělá a co musí znát.
Žáci si uvědomí, že díky přítomnosti tlumočníka může komunikace mezi neslyšícím a slyšícím člověkem probíhat bez komunikačních bariér.
Žáci si uvědomí zkušenosti ze svých životních situací.

video

Kritéria dosažení cílů:

Žáci rozumí tomu, že neslyšící lidé se od slyšících lidí liší jazykem, kterým komunikují. Chápou, v čem jsou jejich jazyky jiné a že komunikační bariéru mezi slyšícím a neslyšícím lze „odstranit“ objednáním tlumočníka. Žáci rozumí tomu, v čem spočívá práce tlumočníka a vědí, že tlumočníci musí dodržovat určitá pravidla, aby oba klienti byli s průběhem komunikace spokojeni. Správné posouzení situace a aktivní zapojení do komunikace dokládají odpovědi žáků na otázky k videu a vědomé vyjádření svého názoru. Znalost klíčových slov a jejich porozumění by mělo ověřit správné vyplnění pracovního listu.

video

Cílová skupina:

žáci druhého stupně ZŠ

video

Doba trvání:

20 minut

video

Pomůcky:

video Tlumočení na poště (viz příloha III),
dataprojektor a počítač ke spuštění videa,
otázky k videu,
pracovní listy (viz příloha IV) podle počtu žáků.

video

Situační kontext pro učitele:

Neslyšící je takový člověk, který už od narození vůbec neslyší. Neslyšící může být také člověk, který o sluch přišel velmi brzy po narození, ještě předtím, než se naučil dobře mluvit. Neslyšící lidé mají svou kulturu, tradice a zvyky a komunikují znakovým jazykem, v České republice českým znakovým jazykem. Nemusí tak ale komunikovat úplně všichni. Stává se někdy, že neslyšící člověk umí znakový jazyk jen málo nebo skoro vůbec, a raději používá mluvený jazyk a odezírání. Záleží totiž na tom, v jakém prostředí vyrůstal a jestli se v dětství měl kde naučit znakový jazyk. (Více informací o znakovém jazyce viz situační kontext pro učitele při aktivitě 1. O orlíku Petříkovi.)

Neslyšící lidé mají právo na využití tlumočnických služeb, které jim přiznává zákon 384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob: § 8 odst. „(1) Neslyšící a hluchoslepé osoby mají při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších nezbytných potřeb právo na tlumočnické služby zajišťující tlumočení v jimi zvoleném komunikačním systému uvedeném v tomto zákoně. Podmínky poskytování tlumočnických služeb stanoví jiný právní předpis.“ Tlumočnické služby spadají pod sociální služby, které jsou registrovány v registru Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Nejčastějším typem tlumočení pro neslyšící je komunitní tlumočení, které se odehrává v běžných, každodenních situacích na základě potřeb neslyšících lidí, např. tlumočení u lékaře, na úřadě, na poště, v bance apod. Tento typ tlumočení vyžaduje od tlumočníka především zvolení vhodných jazykových prostředků, citlivý přístup ke klientovi a k celé tlumočené situaci, neboť při těchto situacích neslyšící klient obvykle komunikuje nejčastěji se slyšícím člověkem, který nemá o problematice hluchoty žádné informace a není zvyklý na přítomnost tlumočníka.

video

Průběh aktivity:

1. Učitel položí žákům následující otázky, které je uvedou do představ o tématu:

• Jak si povídáte se svými kamarády na dálku? Který způsob komunikace je pro vás nejpříjemnější a proč?
• Umíte si představit, že byste si vzali tlumočníka na řešení nějaké situace, ve které se nemůžete domluvit? Jak by to vypadalo?

2. Učitel pustí žákům nejprve celé video. Oznámí jim jen to, že se jedná o každodenní situaci.
3. Učitel pustí žákům video podruhé a zastaví jej v čase 01:06. Poté jim položí následující otázky (v závorkách za otázkou jsou uvedeny odpovědi, ke kterým by žáci měli dospět):

• Jsou chlapci ve videu slyšící, nebo neslyšící? (Chlapci jsou neslyšící.)
• Podle čeho to poznáte? (Komunikují znakovým jazykem.)
• Jakým způsobem spolu komunikují? (Komunikují přes webkameru.)
• Jakým způsobem spolu většinou na dálku komunikují slyšící lidé? (Obvykle telefonem.)
• Jak si navzájem povídají slyšící lidé? (Mluví.)
• V čem se liší komunikace znakovým jazykem od komunikace mluveným jazykem? (Informace ve znakovém jazyce se předávají pohybem rukou a horní poloviny těla a přijímají se zrakem; v mluveném jazyce se informace sdělují zvukem a vnímají se sluchem.)

4. Učitel pustí žákům zbylou část videa a pak jim položí následující otázky:

• Byla paní, která pracovala na poště, slyšící, nebo neslyšící? (Byla slyšící.)
• Kdo byla paní v černém tričku a bílých kalhotách? (Tlumočník znakového jazyka.)
• Co ta paní dělala? (Převáděla informace, které si navzájem říkali neslyšící chlapec a paní na poště.)
• Jaké jazyky musí umět, aby mohla tlumočit neslyšícímu chlapci a paní na poště? (Český znakový jazyk a český jazyk.)
• Rozuměl by si neslyšící chlapec dobře se slyšící paní, kdyby tam nebyl tlumočník? (Zřejmě ne, musel by se snažit komunikovat v psané češtině, paní na poště by znakovému jazyku nerozuměla.)
• Proběhla komunikace s tlumočníkem bez problémů? (Ano.)

5. Každý žák poté vyplní pracovní list. Pracovní list je obrázek z videa, ke kterému žáci přiřazují klíčová slova. Po dokončení práce žáků učitel obrázek promítne a společně s žáky situaci na obrázku projde. Žáci si případné chyby opraví do svých pracovních listů.
6. Reflektující otázky.
7. Zhodnocení a poděkování za práci žáků.

video

Varianty:

Po společném přemýšlení o odlišnostech komunikace neslyšících a slyšících lidí je možné vést diskusi dál na téma, co všechno slyšící a neslyšící lidé mohou či nemohou dělat. Cílem tohoto společného přemýšlení je, aby žáci zjistili, že slyšící a neslyšící mají v životě podobné možnosti a mohou dělat téměř stejné věci a že prostřednictvím profesionálních tlumočnických služeb jsou schopni samostatně rozhodovat o svých životech a pozitivně ovlivňovat dění kolem sebe. (Samozřejmě jsme si vědomi, že některá omezení – např. ve výběru povolání – neslyšící lidé mají, ale v této situaci to není podstatné.)

video

Možné nesnáze:

Může se stát, že žákům nebude příběh na videu zcela jasný. Neporozumění však nijak nevadí, protože po prvním zhlédnutí následuje rozbor videa. Společné přemýšlení nad videem objasní jak „kdo je kdo“, tak i co se během příběhu děje. Pokud žáci na odpovědi k videu nepřijdou sami, může je učitel vhodně volenými otázkami s ohledem na zkušenosti žáků k odpovědím „dovést“. Pro případ, že by situaci na videu neporozuměl ani učitel, jsou za otázkami k videu uvedeny i správné odpovědi. Porozumění situaci na videu a pochopení a znalost klíčových slov by mělo ověřit jejich umísťování.

video

Reflektující otázky k aktivitě:

1. Jaký jazyk byste se chtěli naučit a co vás k tomu vede?
2. Máte nějaké zkušenosti s tlumočením jako neslyšící chlapec na videu? Jak tlumočení proběhlo? Rozuměli jste si se slyšícím člověkem bez problémů?
3. Kdo vám nejčastěji tlumočí? Jste s jeho tlumočením spokojení a proč?
4. Napadá vás něco, co byste během tlumočené situace na videu změnili?
5. Co vám příběh na videu přinesl? (Důležitá věc, poznatek v jedné větě.)
6. Chtěl by někdo k příběhu něco říct?

video

Přílohy ke stažení:

Příloha III