Profese tlumočníka znakového jazyka

Profesionální tlumočení znakového jazyka nemá v České republice zatím tak dlouholetou tradici, jako tlumočení mluvených jazyků. Přesto tato profese má svoje parametry a požadavky, které musí každý nový zájemce o ní splnit a mohl se stát profesionálním tlumočníkem.

video

Kromě jazykových kompetencí v obou pracovních jazycích (v českém i českém znakovém v našem prostředí) by pro tlumočníka měla být samozřejmostí i znalost kulturního prostředí, z nichž účastníci komunikace pocházejí. Jde především o tzv. bilingvální a bikulturní přístup k tlumočení, kdy tlumočník při převodu sdělení z jednoho jazyka do druhého zohledňuje i kulturní a společenské odlišnosti účastníků komunikace, čímž ve výsledku přispěje k přesnějšímu a adekvátnějšímu převodu sdělení. V našem prostředí se jedná primárně o nadhled nad kulturou slyšících a neslyšících Čechů.

video

Dalšími předpoklady pro práci tlumočníka je kultivovaný jazykový projev v obou jazycích a schopnost přizpůsobit způsob tlumočení konkrétní situaci a to na všech úrovních jazyk (slovní zásoba, výběr jazykových prostředků, terminologie, struktura výpovědi apod.).

video

Dále musí mít tlumočník pro tuto práci obecné osobnostní předpoklady: musí být schopen zvládnout psychický nápor, kterému je při tlumočení vystavován; musí umět pružně reagovat na aktuální podněty v situacích, ve kterých tlumočí; musí mít schopnost empatie, tedy vcítění se do potřeb a pocitů svých klientů a mnoho dalších.

video

Kromě těchto předpokladů je pro přímou tlumočnickou práci nezbytné, aby tlumočník byl schopen připravit se na tlumočenou situaci, tedy nastudovat potřebné know-how z písemných i jiných zdrojů, funkčně pracovat s podklady, které dostal k tlumočení od účastníků komunikace. Zároveň jsou důležité komunikační dovednosti. Tlumočník by měl dokázal komunikovat s oběma stranami, pro něž bude tlumočit, zajistit si citlivě k potřebám dalších účastníků komunikace pro svoji práci odpovídající technické a organizační zázemí.

video

Tlumočník znakového jazyka patří mezi pomáhající profese a každou takovou profesi ohrožuje syndrom vyhoření. Je to dáno především tím, že tlumočník denně přihlíží mnoha lidským osudům a zná klientovy problémy. Protože je ale tlumočník vázán etickým kodexem, nemůže to probírat se svými kolegy a tím se těchto negativních emocí v sobě zbavovat. Je nutné, aby si našel jinou cestu pro svou duševní očistu, psychohygienu.

video

Zároveň se tlumočník stává součástí komunity Neslyšících, která je velmi malá a soudržná. Je to komunita, kde se více méně všichni znají, jednotlivé její členy spojuje kultura, jazyk, životní zkušenosti s hluchotou a nesnáze spojené se sluchovým postižením ve většinové společnosti. Je velmi důležité, aby se tlumočník věnoval také sám sobě a snažil se syndromu vyhoření a únavy z povolání předcházet. Dobrým způsobem je dostatečná relaxace a hledat aktivity i mimo svou profesi a mimo komunitu Neslyšících. Zde jsou uvedené základní rady pro vítězný boj se syndromem vyhoření:

video

1. Snižte příliš vysoké nároky.
2. Nepropadejte syndromu pomocníka.
3. Naučte se říkat NE, stanovte si priority.
4. Dobrý plán ušetří polovinu času.
5. Dělejte přestávky.
6. Vyjadřujte otevřeně své pocity.
7. Hledejte emocionální podporu.
8. Hledejte věcnou podporou.
9. Předcházejte komunikačním problémům.
10. V kritických okamžicích zachovejte rozvahu.
11. Následná konstruktivní analýza.
12. Doplňujte energii.
13. Vyhledávejte věcné výzvy.
14. Využívejte nabídek pomoci.
15. Zajímejte se o své zdraví.

video

Doporučené zdroje:

Kopřiva, Karel. Lidský vztah jako součást profese: Psychoterapeutické kapitoly pro sociální, pedagogické a zdravotnické profese. 3.vyd. Praha: Hestia, 1995, 147 s. ISBN 80–717–8318–8.

Veselá, M. Psychohygiena a relaxace pro tlumočníky znakového jazyka. 2. vyd., Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. ISBN 978–80–87218–06–8.

Hennig, C. – Keller, G.: Antistresový program pro učitele, Portál 1996.

Tošnera, J., Tošnerová, T. Burn – Out syndrom. Syndrom vyhoření, Hestia, 2002.