V životě neslyšících dětí a mladistvých je mnoho situací, kde mohou nebo musí využít tlumočnické služby i mimo školu. Na začátek by bylo dobré připomenout, že se může jednat jak o situace veselé a příjemné, jako jsou vyřízení občanského průkazu, průkazy na dopravu, ale stejně tak i situace méně příjemné, jako je vyšetření dítěte psychologem, výslech na policii odborné vyšetření u lékaře nebo jednání u soudu atp. Na každou zmíněnou událost by měl tlumočník počítat s tím, že u takových situací mohou být přítomni rodiče neslyšícího nezletilého dítěte, slyšící i neslyšící.
videoTlumočník by na začátku tlumočení měl seznámit se svou rolí a kompetencemi nejen děti a mladistvé, ale i přítomné rodiče. Občas se stává, že situaci přítomní rodiče komplikují tím, že do tlumočení nevhodně zasahují a to buď komunikací se slyšící stranou, nebo snahou převzít roli tlumočníka samotného. Velmi často je však přítomnost rodinného příslušníka, ale i zákonného zástupce velmi přínosná pro hladký průběh komunikace a přesnost převodu informací. Základem je však nastavení komunikačních pravidel a vymezení kompetencí. Zástupci dítěte však nejsou tlumočnickými nepřáteli, jsou tlumočníkovým „pomocníkem“ a jistotou.
videoTlumočení ve škole je typické tím, že děti tlumočníka znají, ví jak s ním jednat. Tlumočník předem ví, jaká látka se bude v tom kterém předmětu probírat a může se na to společně s vyučujícím připravit. U tlumočení pro neslyšícího mladého klienta mimo školu je situace jiná. Tlumočník klienta nemusí znát, neví předem, jak bude komunikace probíhat a jaké situace mohou nastat. Velmi často je jeden z klientů neznalý problematiky neslyšících. Tlumočník by se měl snažit zjistit co nejvíce informací jak o klientovi, tak o účelu tlumočení před tím, než samotné tlumočení přijme. Zároveň by bylo vhodné, kdyby měl před tlumočením možnost s klientem se krátce setkat, navázat s ním pozitivní vztah a především si vyjasnit komunikační preference klienta.
videoV případě, že je tlumočník, který tlumočí ve škole objednán na tlumočení mimo školu a jeho klient je zároveň žák ve škole kde tlumočí, bude mít situaci ulehčenou tím, že se s klientem již zná a může přizpůsobit svůj projev jeho potřebám. Zároveň může mít klient nepříjemný pocit z toho, že by mohlo být narušeno jeho soukromí, proto je dobré mu dát najevo, že jsou to dvě odlišné situace, které spolu nesouvisí. Klient by měl mít pocit bezpečí a pocit důvěry, že se může spolehnout na tlumočníkovu profesionalitu. Nedoporučujeme s klientem řešit záležitosti školy, učitelů nebo jeho soukromých záležitostí.
videoDůležité pro tlumočníka je také absolutní diskrétnost, nedávat ve školním prostředí nijak najevo, že s dětským klientem strávil čas mimo školu. Pokud se jedná o požadavek na tlumočení, které se tlumočníkovi nehodí termínově, obsahově nebo místně, důležité je dát najevo, že se nic neděje a že jsou k dispozici jiní tlumočníci. Tlumočník může neslyšícímu doporučit konkrétního kolegu a zprostředkovat s ním kontakt. Tlumočník by měl respektovat snahu neslyšícího odlišovat školní záležitosti od soukromých. V souvislosti s tím neslyšící student velmi často vyhledává jiné tlumočníky na záležitosti běžného života. Nejedná se o projev nespokojenosti, či zpochybnění kvalit tlumočníka, kterého zná ze školy. Tak je nutné s těmito informacemi nakládat.
videoDoporučené zdroje:
Myslivečková, R. Tlumočnická profese a neslyšící děti. [DVD]. 1. vyd., Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. ISBN 978–80–87153–61–0.
Pešoutová, I. Tlumočnická profese a neslyšící děti. 1. vyd., Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. ISBN 978–80–87153–70–3.
Záhumenská, J.-Dingová, N.-Horáková, R. Specifika tlumočení ve vzdělávání. 1. vyd., Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. ISBN 978–80–87153–56–7.
Červinková Houšková, K. Specifika tlumočení pro neslyšící. 2. vyd., Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. ISBN 978–80–87218–33–4.