Tlumočníci se ve školách potýkají s jinou situací než učitelé. Zaměřují se totiž při své práci často nejvíce na jednoho či několik málo neslyšících studentů, zatímco učitelé rovnoměrně pracují s velkou skupinou žáků. Tlumočník je odborník, který je veden k tomu, aby se individuálně přizpůsoboval komunikačním potřebám jednotlivých žáků a studentů. Toto úzké sepětí mezi studentem a tlumočníkem se může stát až příliš těsným, a to především v případě, kdy je tlumočník přespříliš přátelský a až příliš ochotný s čímkoliv pomoci. Výhodný není ani příliš mateřský přístup k tlumočení. Je žádoucí si stanovit určité hranice pro udržení profesionálního vztahu se žáky, který napomůže zdravému vykonávání tlumočnické práce.
videoTlumočník tím pomůže vytvářet přiměřené hranice i pro studenta. Nastavenými pravidly ho usměrní a zároveň povzbudí v rozvoji a samostatnosti. Je důležité uvědomit si, co je očekáváno od slyšících studentů-vrstevníků (co mají v komunikaci ve školním prostředí povoleno a co zakázáno) a podobným způsobem nastavovat hranice pro neslyšící žáky. Na začátku školního roku by si také účastníci komunikace měli ujasnit systém spolupráce a ujasnit si kompetence jednotlivých rolí trojúhelníku tlumočník – učitel – student.
videoPři stanovování přiměřených hranic mohou tlumočníkům pomoci následující rady a pravidla:
videoRespektujte úroveň rozvoje studenta – potřeby žáka jsou odlišné na základní škole od potřeb studenta na střední či na vysoké škole. Děti na základní škole potřebují více podpory, povzbuzení a názorných vzorů.
videoRespektujte práva rodičů – je třeba respektovat jejich rozhodnutí při vzdělávání studenta, způsobu komunikace se svým dítětem, neměli bychom se snažit přebírat rodičovskou roli při tlumočení.
videoUdržujte kontakt s rodinou – je nutné udržovat s rodinou kontakt a zároveň si zachovat profesionální odstup. Způsob komunikace mezi rodinou a tlumočníkem závisí například na tom, zda komunikace probíhá na půdě školy a týká se studijních záležitostí či zda jde o neformální setkání mimo školu. Při tlumočení studijních záležitostí je třeba dodržovat profesionální vztah k žákovi/studentovi i jeho rodině a nevměšovat do něj žádné osobní záležitosti či případné přátelské vztahy mezi zúčastněnými získané mimo školu.
videoDržte se při komunikaci a tlumočení pro studenta své profesionální role – neznamená to však chlad a odtažitost. Ve stanovování přiměřených hranic může být vodítkem sledování učitele a jeho hranic ve vztahu ke studentům.
videoNestávejte se studentovým blízkým přítelem a důvěrníkem, a to ani v případě, že neslyšící student integrovaný do slyšícího kolektivu má potíže navazovat vztahy se svými slyšícími vrstevníky. Je nutné hledat spolu s dalšími členy pedagogického týmu jiná řešení sociálních problémů.
videoNechovejte se ke studentovi příliš mateřsky. Vztah tlumočníka a žáka je založen na jiných hodnotách než vztah matka-dítě. Pro zdravé fungování vztahů je nutné tyto odlišnosti respektovat. Je třeba žákovi zprostředkovávat a usnadňovat komunikaci, ne však projevovat přílišnou péči a starostlivost v jeho osobních záležitostech.
videoDopřejte studentovi právo dělat chyby přiměřené jeho vývojové úrovni – neopravujte studenta neustále, chyby jsou důležitou součástí učení. Svým chováním a vlastním příkladem buďte studentovi oporou.
videoPři tlumočení ve škole se může vyvinout nepřiměřený vztah mezi tlumočníkem a některým z účastníků komunikace. Může dojít k nepochopení role tlumočníka ve výuce účastníky komunikace (tedy žáky či učitelem) či tlumočník sám může třeba i nevědomě vystupovat ze své role a chovat se ke studentovi příliš ochranitelsky či mateřsky. Je tedy žádoucí uvědomovat si, jak se vztahy mezi tlumočníkem a okolím vyvíjejí a dát si při tlumočení pozor na následující oblasti:
video- Je nutné definovat si přiměřené hranice ve vztahu ke studentům a vymezit si je.
- Student nemůže kdykoliv spontánně promlouvat s ostatními studenty a je částečně závislý na tlumočníkovi.
- Tlumočník se může stát přespříliš ochotným a nápomocným ve snaze pomoci studentovi k úspěchu.
- Tlumočník může být přesvědčen, že děti se sluchovým postižením potřebují nějakou speciální podporu a přátelství.
- Učitel nemusí vědět, jak zorganizovat tlumočené vyučování a může tak kvůli své neznalosti studenta se sluchovým postižením nezáměrně přehlížet.
- Učitel může nezáměrně izolovat tlumočníka a studenta od zbytku třídy. Může nastat situace, kdy byla vytvořena malá třída ve třídě.
- Učitel může nabýt dojmu, že tlumočník je za studenta, kterému tlumočí, zodpovědný a může se od daného studenta sám distancovat.
Při tlumočení tlumočník ve třídě ať už vědomě či nevědomě demonstruje svůj vztah k neslyšícímu dítěti. Ve výuce, kde je přítomen pouze jeden neslyšící žák (či malá skupina neslyšících žáků) a většina ostatních dětí je slyšících, je totiž většinou tlumočeno z českého jazyka do českého znakového jazyka a tlumočník se tak svým tlumočením po většinu času obrací přímo na jednoho konkrétního žáka. Na samotného neslyšícího žáka, ale i na jeho spolužáky a učitele, to může působit tak, že neslyšící žák a tlumočník patří neodmyslitelně k sobě a většinu času komunikace probíhá jen mezi nimi.
videoJe tedy žádoucí ujasnit všem zúčastněným svých chováním při tlumočení tlumočníkovu roli – je dobré dát svým chováním najevo, že náplní práce tlumočníka je převádět komunikaci mezi slyšícími a neslyšícími účastníky komunikace a neúčastnit se komunikace přímo. Je také důležité jednat tak, aby bylo pro okolí zřejmé, že tlumočník není ve škole k dispozici jen pro neslyšícího žáka/studenta, ale i pro všechny ostatní účastníky komunikace (spolužáky, učitele, kuchařky atd.). Toto ujasnění funkce tlumočníka ve škole může pomoci neslyšícímu žákovi/studentovi k větší samostatnosti a také zabránit nechtěné izolaci neslyšícího žáka a tlumočníka od zbytku třídy a učitele.
videoPoužité a doporučené zdroje:
Classroom Interpreters: Dostupné z WWW: http://www.classroominterpreting.org/ Interpreters/children/Learning/errors.asp.
Hudáková, A. Prstová abeceda pro tlumočníky. Praha : Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008.
Červinková Houšková, K. Specifika tlumočení pro neslyšící. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. ISBN 978–80–87153–58–1.
Červinková Houšková, K. Specifika tlumočení pro neslyšící. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. ISBN 978–80–87153–58–8 (DVD).
Marečková, K. Specifika tlumočení pro žáky/studenty se sluchovým postižením. Diplomová práce. Olomouc : PedF UP, 2009.
Pešoutová, I. Tlumočnická profese a neslyšící děti. 2., opr. vyd. Praha : Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008.
Richterová, K. Představy neslyšících o tlumočnických službách. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008.
Veselá, M. Psychohygiena a relaxace pro tlumočníky znakového jazyka. 2. opr. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. ISBN 978–80–87153–45–1. Základy společenské etikety pro neslyšící děti [CD-ROM]. Praha : FF UK, 2010.
Zahumenská a kol. Specifika tlumočení ve vzdělávání. Praha : Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008.