Abbé de l'Epée byl učitel neslyšících dětí, který se narodil v roce 1712 ve Francii. Byl to kněz. Vystudoval práva a teologii. Žil v Paříži a věnoval se pomoci chudým. Říká se, že mezi lety 1760 – 62 se setkal s dvěma neslyšícími dívkami – dvojčaty, jejichž učitel zemřel, a ujal se jejich výchovy. Při jejich vzdělávání používal i znakový jazyk. Využíval znaky dívek a jiných neslyšících. Věřil, že neslyšící mohou ve znakovém jazyce myslet stejně jako slyšící lidé. Ve své výuce byl velmi úspěšný. Napsal o neslyšících a o znakovém jazyce několik publikací. Díky němu se pak znakový jazyk rozšířil do světa a začínal být uznávaný jako jazyk neslyšících. O několik let později vznikla Epéeho škola (později Národní institut pro neslyšící), první škola pro neslyšící na světě, která funguje dodnes. Abbé de l'Epée zemřel v roce 1789.