Znakový jazyk nejsou jen pohyby rukou, ale patří do něj také nemanuální projevy – mimika, pohled a pohyby a pozice hlavy a horní části trupu. Mimika je tvořena pohyby svalů v obličeji (např. pohyb úst, obočí, nafouknutí tváří atd.). Ve znakovém jazyce má mimika důležitou roli. Plní v něm jednak podobnou funkci jako intonace či melodie v mluveném jazyce a jednak funkci gramatickou. Z toho vyplývá, že pro použití mimiky ve znakovém jazyce existují určitá pravidla. Podle mimiky mluvčího tak poznáme nejen jaké pocity má, ale i zda nám něco sděluje, nebo se nás na něco ptá (otázku zjišťovací doprovází doširoka otevřené oči a zvednuté obočí nebo při rozkazu je tvář zamračená, obočí svraštělé. otázku doplňovací pak přimhouřené oči a svraštělé obočí)