Při komunikaci ve znakovém jazyce musí být navázán oboustranný oční kontakt. Znakujeme-li/mluvíme a nedíváme se při tom na toho, komu je sdělení určené, nemusí dotyčný ani zaregistrovat, že probíhá komunikace určená jemu. Pokud oční kontakt přerušíme, porušíme tím komunikační pravidla pro uživatele znakového jazyka a dáváme tím najevo, že nás sdělení nudí, nebo vůbec nezajímá. Přeruší-li neslyšící osoba oční kontakt se znakující/mluvící osobou vědomě, může jít o náznak, že si nepřeje v rozhovoru pokračovat. Jen dívat se na druhého, když na vás znakuje/mluví, ale nestačí. Svým výrazem, občasným pokývnutím hlavy atd. dáváme najevo, že projev aktivně vnímáme a že mu rozumíme, příp. nerozumíme.