Psaní je jedna z možností, jak náhradním způsobem komunikovat s neslyšící osobou v případě, že neovládáme znakový jazyk. Je důležité si však uvědomit, že čeština je pro neslyšící cizí jazyk a obvykle ji neovládají na úrovni slyšícího člověka, rodilého mluvčího. Vinou špatné výuky češtiny se mnoho neslyšících nenaučilo ve škole češtinu na dostatečně dobré úrovni. Proto se nedá spoléhat na to, že nám neslyšící prostřednictvím psaní plně porozumí. Pokud chceme získat zpětnou vazbu a ujištění, že neslyšící našemu sdělení skutečně porozuměl, není dobré ptát se, zda porozuměl, ale položit otázku „Co jste mi rozuměl?“.