Český znakový jazyk je jazyk, kterým se vzájemně domlouvají neslyšící v České republice. Je stejně hodnotný jako mluvené jazyky (např. angličtina, němčina, čeština) a dá se v něm vyjádřit úplně všechno, co lidé vyjádřit potřebují. Při komunikaci znakovým jazykem se informace předávají pohybem rukou a horní poloviny těla a přijímají se zrakem, na rozdíl od mluveného jazyka, ve kterém se informace sdělují zvukem a vnímají se sluchem. Stejně jako mluvené jazyky má i znakový jazyk bohatou znakovou (slovní) zásobu a vlastní gramatická pravidla. Český znakový jazyk má stejně jako všechny mluvené jazyky svou historii a jako všechny mluvené jazyky se stále vyvíjí. Nemá psanou podobu, ale tomu tak je i u mnoha jiných mluvených jazyků na světě. Zaznamenáváme ho nejčastěji formou videozáznamu.